Měšťanský dům

Cenná je členitá hmota budovy, interiéry včetně klenebních konstrukcí v přízemí a truhlářských prvků. Patro domu přestavěno na pension, ztráta hodnotných detailů (dveře, podlahy).

Na vltavském břehu pod kostelem sv. Jakuba, mezi cestou podle děkanství čp. 220 k řece a mezi panským mlýnem se v minulosti nalézaly dva grunty, jejichž nástupci jsou dnešní čp. 223 a čp. 225. Roku 1563 byl tento břeh upraven na nejstarší přístav „solní kašny týnské“ a dům čp. 223 Petra Boubínského se změnil ve sklad císařské soli.. Roku 1654 skladiště vyhořelo a dům přešel do soukromých rukou. Roku 1600 je na gruntě čp. 223 zaznamenán soused Slovák, roku 1654 Jan Slovák, roku 1677 švec Adam Slovák. V letech 1685 – 1695 držel grunt Karel Marzel, jeho nástupce mydlář Tomáš Chrášťanský žil „ve velmi pohodlném domě“ v letech 1695 – 1730. Po jeho smrti se grunt rozdělil na tři díly s čp.225. V 70.- 80. letech 20. století byl dům v držení družstva invalidů Obzor, které zde mělo svou provozovnu. V roce 2001 bylo první patro domu adaptováno na penzion.

Měšťanský dům se nalézá na pravém břehu Vltavy, na mírně klesajícím pozemku pod kostelem sv. Jakuba a vedle budovy děkanství. Spolu se sousedními domy čp. 224 a čp. 225 tvoří výrazný architektonický prvek, který se uplatňuje v dálkových pohledech na historické jádro města. Měšťanský dům čp. 223 se hlavním průčelím obrací k severu do Puchmajerovy ulice, k farnímu kostelu sv. Jakuba. Objekt na obdélném půdorysu má valbovou střechu krytou falcovými taškami, místy také bobrovkami. V čtyřosém přízemí domu se nalézají dva vstupy do domu, které jsou dodnes uzavřeny klasicistními dvoudílnými vraty s typickým slunečním motivem radiálně skládaných latí a domovní dveře s kosočtverečným rastrem prken. Vchod se segmentovým záklenkem při sz. nároží umožňuje přístup do chodby a na schody do patra. Vrata se stlačeným záklenkem vedou do průjezdu ve střední části domu. Zbylá okna v přízemí mají stejně jako popsané vstupy jen bíle malovanou šambránu. Ve čtyřosém patře hlavního průčelí mají okna malovanou šambránu, která však nad okny přechází v plastickou římsu. Z východního průčelí vystupuje směrem k děkanství obdélný rizalit v přízemí s párem oken k východu a jedním k severu. Masivní profilovaná patrová římsa krytá bobrovkami odděluje vyšší patro, kde nalézáme stejný počet větších oken. Všechna okna rizalitu mají malované šambrány, tak jako pár oken na východním průčelí oken. Jižní průčelí domu je z větší části skryto za zastřešením zahrádky restaurace. Nad jejich střechami vystupuje plochý rizalit s trojicí sdružených obdélných oken. Západní zeď domu je společná pro sousední čp. 224, a proto se pohledově neuplatňuje.

Dům je součástí pohledově významného bloku tří domů čp. 223 – 225, které se uplatňují při pohledech na kostel sv. Jakuba a historické jádro města. Z tohoto důvodu je potřeba zachovat jeho hmotovou skladbu a členění fasád. Jak prokázal průzkum a nález gotického portálu v sousedním čp. 224, je i tento dům také vzhledem ke své poloze původem středověký. Velice hodnotné je především přízemí s valenými, plackovými a hřebínkovými klenbami. Interiér patra ztratil při adaptaci na penzion veškeré hodnotné detaily – dveře s kováním, podlahy. Dům si i přes mladší úpravy a poškození povodněmi v roce 2002 zachoval klasicistní vrata a vstupní dveře a také dvojitá tabulková okna nejen v přízemí, ale i v patře. Tyto hodnotné detaily je potřeba zachovat jako doklad poslední kvalitativně hodnotné úpravy domu v první polovině 19.století a také proto, že utvářejí charakter jinak velice prostého a prakticky nečleněného pláště domu. Dům čp. 223 je součástí MPZ Týn nad Vltavou. Památková ochrana se vztahuje na celý objekt. Dům čp. 223 odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2, o státní památkové péči.