Měšťanský dům

Dvojdům historicky zvaný Stará pošta s hospodářským zázemím pochází ze 17. st., přestavby v baroku, klasicismu a z počátku století pochází secesní fasáda od J. Vojny. Cenné interiéry domů i hos. budov včetně konstrukcí (klenby,tr.stropy), klasic. dveře.

Dvojdům čp. 86 a 87 historicky zvaný „Stará pošta“. Do konce 17. století měl každý grunt svou vlastní správu. V čp. 86 byla roku 1654 Anna Komenská, 1677 Filip Tyc, v letech 1685 – 1687 tu panský mlynář Kropáček držel jen pusté místo. Od roku 1696 zde platil panskou kontribuci lazebník Antonín Niedrmohr, který byl zároveň prvním držitelem spojených domů. V čp.87 byl roku 1600 soused Hladový (?), v roce 1654 Filomena Hladová (?), 1677 pekař Václav Hladový a v letech 1686 – 95 byl „dům Hladových“ pustý. V letech 1606 – 1717 držel i tento dům lazebník Antonín Niedrmohr. V letech 1717 – 1747 žil italský obchodník s dřívím a loďař Tomáš Mezera v krásně položeném domě s dvěma patry, se sýpkou na 300 strychů obilí, s dobrým sklepem a stájemi. Po smrti Tomáše Mezery držela dům vdova, v letech 1765 – 1772 rodina Jiřího Pachera. Vdova Anna Pacherová tu zemřela roku 1772 ve věku 84 let. Syn Martin Pacher, kupec a měšťan zde zemřel roku 1771 teprve ve věku 43 let. Majetek rodiny Pacherových zdědil kupec Petr Walcher narozený roku 1743, od roku 1776 císařský poštmistr, avšak umírá roku 1792 ve věku 49 let. Vdova po Petru Walcherovi Joanna rozená šlechtična z Eisensteinu se roku 1793 znovu vdala za Františka X.Grima, zatímního poštmistra a starala se nadále o nezletilého Petrova syna Jana Walchera. V roce 1797 zemřela ve věku 54 let. Ovdovělý poštmistr Grim se znovu oženil roku 1801 s Lidmilou Riegrovou z Buquoyského panství a setrval v domě Jana Walchera, který zdědil grunt za 5000 zlatých, krám se zbožím za 860 zlatých a poštu. 29. února 1812 se vzdal Jan Jiří Walcher živnosti smlouvou trhovou ve prospěch Karla Högera z Högersteinu za 27.000 zlatých v. m. Karel šlechtic z Högersteinu byl v letech 1819 – 1822 týnským purkmistrem. Roku 1822 vyměnil Karel z Högersteinu týnskou poštu s Antonínem Maškem z Maasburgu, emeritním hejtmanem s poštmistrem z dolnorakouského Perschlingu čp. 32. Ten pak se svou manželkou Žofií rozenou Brechlerovou z Littně spravoval týnskou poštu až do své smrti roku 1843. Kupecký krám s hospodou se pronajímal. Syn Antonína a Žofie Emanuel rytíř z Maasburgu držel otcovu živnost v letech 1843 – 1847. Administrátorem pošty byl však od roku 1842 Jan z Maasburgu. Roku 1848 odňala kr.okresní kamerální správa v Č.Budějovicích Maasburgům právo na tento úřad, což znamenalo konec „Staré pošty“. Rozlehlý grunt „Staré pošty“ s 25 jitry získal trhem roku 1847 Václav Žižkovský za 14.700 zlatých c.m. Tento obchodník s obilím a stavitel lodí se narodil roku 1806, za ženu měl Evu a pak Anastazii. 4. dubna 1860 obdržel právo na ubytování cizinců ve starém hostinci. Při své smrti roku 1881 odkázal Václav Žižkovský veškerý majetek své druhé ženě Anastazii. Od roku 1906 byl dědicem gruntu její synovec Arnošt Plaňanský. Roku 1920 získal dům František Šmíd. Od roku 1960 do roku 1990 byl dům v držení státu a pak v restituci navrácen původním majitelům. Secesní fasádu domu navrhl J.Vojna. V roce 1994 byly vyměněny prodejní výkladce v přízemí domu. V roce 1999 byla provedena oprava střechy a secesní uliční fasády obu domů. V roce 2000 byly provedeny opravy omítek a střech hospodářských budov ve dvoře. U domu čp. 87 byla na straně do dvora zbudována dřevěná pavlač nesená krakorci zasazenými do zdiva.

Dvojdům se nalézá na východní straně náměstí. Jeho sjednocené, šířkově rozvedené průčelí tvoří podstatnou část zástavby této části náměstí. Celý areál zahrnující rozměrný dvůr a hospodářské stavby po jeho obvodu se rozprostírá mezi východní stranou náměstí a výpadovkou na Tábor a Bechyni.

Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Tato stavba tak plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2, o státní památkové péči. Chráněný objekt vzniklý spojením dvou samostatných měšťanských domů s velkým hospodářským dvorem patří nejlépe zachovaným měšťanským areálům v rámci historického jádra Týna nad Vltavou. Oba domy vynikají především nedávno rekonstruovanou secesní fasádou, za kterou se skrývají historicky velmi cenné objekty s klenutými sklepy, přízemím a zčásti i prvním patrem. Z drobnějších prvků vyniká především rokoková supraporta v průjezdu čp. 87 a několik dochovaných klasicistních dveří i s kováním, i když se jich vzhledem k velikosti a intenzivnímu využívání objektu nezachovalo příliš mnoho. Hospodářských budovách kolem dvora zjišťujeme množství plackových a valených kleneb. Pozoruhodné je pak především zaklenutí bývalé dílny soustavou segmentových kleneb do traverz na průvlak podepřený litinovým sloupkem. Skutečně výjimečný je objekt bývalé sýpky s trámovým stropem neseným průvlakem podepřeným válcovým sloupem. Dvojdům s areálem je výjimečně dochovaným příkladem měšťanské zástavby, která byla formována jak různými událostmi (požáry, válečná neštěstí) v historii města, tak průběžně se měnícími požadavky na účel jednotlivých prostor (sýpka, průjezdní stodola, ševcovská dílna), zvláště po zřízení c.a k.poštovního úřadu v Týně nad Vltavou.