O potahové stezce

stanoviště 6

Plavidla, vory nebo lodě, byla bezmotorová. Pohybovala se tedy samotíží – plula s proudem, a pokud měla nějaká vesla, tedy především k usměrňování pohybu. Většinou v ohybech řeky nebo pro nasměrování do propustí jezů.

S vory to bylo jednoduché – vázaly se nikoliv jako přepravní prostředek, ale pro dřevo (z kterého byly sestaveny) samé. To znamená, že na konci plavby se rozebraly a dřevo využilo jako stavební nebo palivový materiál. Co ale s loděmi? Některé typy sloužily rovněž pro jednorázové použití, byly to tzv. naháče, tedy co nejlevnější a nejjednodušší lodě. Složitější a kvalitnější typy lodí však bylo zapotřebí dopravit zpět proti proudu do místa vyplutí, protože jejich likvidace a výroba nových by byla velmi nákladná. Lodě se tedy vlekly za pomoci koňských potahů.

Nejprve se budovaly po obou březích Vltavy dřevěné ochozy, jejich životnost však byla velmi krátká, jarní dřenice (plovoucí kry) je téměř každoročně poškozovaly. Bylo nutné zřídit stabilní zpevněnou potahovou stezku. Její stavby se na počátku 19. století ujala českobudějovická firma Lanna, která odstranila nebezpečné skály, vybudovala hráze a kamenný násep – tzv. navigaci.

Plavba lodí po Vltavě má dlouhou historii. Těsně před polovinou 16. století, za vlády Ferdinanda I., byly na Vltavě zahájeny splavňovací práce. První loď vyplula z Českých Budějovic v roce 1550 s nákladem soli a v následujících třech stoletích byla i nadále sůl hlavním obchodním artiklem. Během 18. století k ní přibylo obilí z oblasti Vltavotýnska, později také další potraviny, pivo, tuha, keramická a hrnčířská hlína, a nakonec lomový kámen, různé výrobky kamenoprůmyslu, jako obrubníky a dlažební kostky, písek a stavební materiály. V dobách největšího rozmachu lodní dopravy na střední Vltavě kolem roku 1860 pracovalo na výrobě lodí asi 15 loděnic. V Českých Budějovicích to byla loděnice Vojtěcha Lanny a loděnice bratří Zátků; loděnice Knihova a Žižkovského v Týně nad Vltavou, loděnice v Kamýku nad Vltavou a na dalších místech. Později to byla loděnice u pily schwarzenberského panství na Žďákově, loděnice Jana Šíleného v Týně nad Vltavou a loděnice rodiny Chroustů ve Štěchovicích. Lodě, které se zde z kvalitního smrkového dřeva a dubu stavěly, byly robustní konstrukce kvalitního provedení, aby bez vážného poškození překonávaly proplouvání peřejemi i vorovými propustmi při plavbě po proudu i ve vleku koňmi proti proudu a vydržely v provozu bez větších oprav řadu let. Bylo stavěno několik typů lodí. Především to byly tzv. šífy o délce 40 a více metrů a šířce až 5 metrů, které uvezly až 60 tun nákladu a pak tzv. šenáky o délce kolem 30 metrů, šířky asi 4 metry, o nosnosti poloviční.

Práce kočích, kteří ovládali koňské spřežení, vlekoucí loď, byla nesmírně náročná. Obzvláště v místech vysokých jezů bylo zapotřebí velké koňské síly, a tak se zapřahalo osm i více koní. Neustále hrozilo nebezpečí, že se loď v propusti vzpříčí a strhne koně do proudu. Proto měl kočí neustále připraven nůž, aby mohl v krajním případě přeřezat vlečné lano a spřežení zachránit. Protože měl obvykle v levé ruce opratě a v pravé bič, držel nůž mezi zuby.

Význam lodní dopravy, a tedy i s ní spojených potahových stezek, začal upadat v období průmyslové revoluce, kdy začala vodní dopravu vytlačovat železnice. Navíc začaly být používány lodě s vlastním motorem, které nebylo nutné tahat ze břehu. Potahové stezky tak ztratily svůj prvotní účel. Převážná část potahové stezky na středním toku Vltavy dnes odpočívá pod hladinou přehradních nádrží a je k vidění při nízkém stavu vody. Tam, kde zůstala stezka zachována, začala být využívána jiným způsobem – jako cyklostezka, pěší turistické cesta apod. Naše „potahovka“, vybudovaná na počátku 19. století firmou Vojtěcha Lanny, se kromě oblíbené vycházkové trasy přeměnila i ve stezku naučnou.

(V textu jsou použity citace z knihy Václava Šíleného, Rudolfa Kosteleckého a Miroslava Huberta: Stavba dřevěných nákladních lodí v loděnici Jan Šílený v Týně nad Vltavou, vydané MCKV a městem Týn nad Vltavou v r. 2013)

Poloha
Zobrazit na mapě
Adresa
Turistické informační centrum Týn nad Vltavou
nám. Míru 1
Týn nad Vltavou 375 01
+420385772301

Novinky e-mailem

Přihlásit se k odběru novinek
BESbswy