Rybolov

Teprve na přelomu 19. a 20. století začal tento způsob lovu přecházet do podoby rekreace a sportu, například již koncem 19. století vznikl první rybářský klub v Praze. V období první republiky se začal rybářský sport masově šířit. V r. 1919 byl první rybářský spolek založen také v Týně nad Vltavou.

K lovu se využívaly různé pomůcky. V pravěku byl nejrozšířenější lov ryb rukama, případně přehražování vodních toků a vytváření mělčin, kam se ryby nahnaly. Později se začaly používat oštěpy nebo šípy, někdy dokonce i střelné zbraně. Zvláštním loveckým zařízením, používaným také na Vltavě, byly tzv. krondle nebo krongle (můžete je vidět i v místním muzeu v části expozice věnované plavbě a rybolovu). Jednalo se o železné vidlice s několika hroty.     Pro povodí Vltavy byly také typické tzv. slupi – dřevěný žlab ve formě pasti, umísťovaný do propustí jezů nebo podjezí. Do slupi byly ryby strženy proudem a uvězněny v dřevěné bedně na jejím konci. Dalšími tradičními rybářskými pomůckami v našem regionu byly tzv. vrše, speciální špičaté koše z vrbového proutí, s otvorem ve dně. Do vrše se umístila návnada a ryby, které se nechaly přilákat, zůstaly ve vrši uvězněné. Podobné vrším byly tzv. vězence, sítěné koše ve tvaru válců. Nejrozšířenějším rybářským náčiním pak byly a dodnes jsou udice, sítě a čeřeny.

Na našem území máme dochovány vrše a sítě pro lov ryb už z období Velkomoravské říše, cca z první poloviny 9. století. Častým pokrmem byly ryby zejména ve středověké kuchyni, obvykle jako jídlo chudších vrstev obyvatel, protože vodní toky byly v té době rybnaté a ryby snadno dostupné. Vliv na zařazení ryb do jídelníčku mělo také šíření křesťanství, kde je ryba postním pokrmem. Pro jižní Čechy jsou tradičními symboly rybníky a v nich chovaní kapři, díky budování rybniční soustavy započaté v 15. století. Kapr, původně říční ryba, hojně rozšířená v Dunaji, se ukázal být vhodným pro chov v rybnících, kde se mu velmi dařilo. České rybníkářství brzy dosáhlo co do počtu rybníků a jejich výnosnosti prvního místa v Evropě.

Rekreační rybolov se do dnešní podoby začal vyvíjet zhruba od poloviny 19. století. První byly pruty opatřené koňskými žíněmi s návnadou. Později k nám začalo ze zahraničí, především z Anglie, pronikat elitní rybářské vybavení. Rybářský zákon z r. 1883 zcela zakázal volný lov ryb a zavedl rybářské lístky, které lov povolovaly. V r. 1886 vznikl první rybářský klub v Praze, který odstartoval vznik rybářských spolků a sdružení. V r. 1920 byla založena i první rybářská škola v nedalekých Vodňanech (dnes VOŠ vodního hospodářství a ekologie, kde můžete navštívit zajímavou expozici věnovanou rybářství).

Známou jihočeskou vášnivou rybářkou byla operní pěvkyně Ema Destinnová, majitelka zámku ve Stráži nad Nežárkou. Dokázala celé dny vysedávat na břehu Nežárky, Nové řeky nebo rybníků v okolí Stráže.

V r. 1957 byly rybářské organizace sloučeny do Československého rybářského svazu, v r. 1968 byl rozdělen na Slovenský rybářský svaz a Český rybářský svaz, po r. 1989 ještě vznikl Moravský rybářský svaz.

V Týně nad Vltavou byl založen rybářský spolek v listopadu r. 1919, od jara r. 1920 si mohli zájemci o sportovní rybolov zakoupit první rybářské lístky, tehdy v hodnotě 15 Kčs na rok. Umožňoval jim lov na tři udice a za příplatek 25 Kčs mohli lovit i do dvou vrší. Spolek si pronajal revír od několika soukromých majitelů a začal zde nasazovat ryby, první záznamy hovoří o candátech, okounech, kaprech a línech.

Největší katastrofu v historii spolku přinesl rok 1940, kdy bylo při jarní dřenici (odchodu ledů) během několika hodin celé povodí bez ryb, které dřenice rozdrtila. V následujících letech pak bylo pravidelně prováděno zarybnění. MO Českého rybářského svazu je stále aktivní, již více než 100 let.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nacházíte se na posledním stanovišti Potahové naučné stezky o délce 3,8 km, která vás povede podél řeky Vltavy z tohoto místa až na Valchu v Týně nad Vltavou. Stezka byla obnovena z prostředků Města Týn nad Vltavou na uchování vzpomínky na řemesla, která souvisela s řekou a životem kolem ní. Stezka vede podél Vltavy po obnoveném kameny dlážděném povrchu potahové stezky, kudy se za pomocí koní vlekly lodě proti proudu řeky zpět k místu vyplutí. Takováto stezka vedla podél celého břehu Vltavy od Českých Budějovic až po Prahu, v délce více než 190 km. O historii potahových stezek a životě kolem vody se dočtete na 10 stanovištích. Přejeme vám příjemnou procházku.

Potahová naučná stezka Týn nad Vltavou. Realizována 2021-2022. Autoři textů: Martina Sudová, Jiří Hladeček. Fotografie ze sbírky Městského muzea Týn nad Vltavou, archivu spolku Vltavan, soukromé sbírky Rudolfa Kosteleckého a PhDr. Ivo Hajna. Grafické zpracování: Pavel Jaloševský a Barbora Šímová, realizace a výroba mobiliáře: Semenec, o.p.s.